2023/102: Zvěrolékař má namále

James Herriot: Zvěrolékař má namále

Hodnocení: 100%

Co mě bavilo: Neuvěřitelně zábavné autobiografické příběhy veterináře Jamese Herriota si uchovávají vysokou kvalitu i ve třetím pokračování. Každá kapitola je v podstatě jedna povídka skvěle vypointovaná a nutící člověka k smíchu nebo lítosti, někdy k obojímu. V některých místech mi zábavnost knihy připomněla to nejlepší z Kingsleyho Amise. Tato série je totiž tak skvělá proto, že Herriot nebyl jen veterinář sepisující své vzpomínky, ale úžasně talentovaný spisovatel, který se náhodou většinu života zabýval léčením zvířat.

Co mě nebavilo: Trochu mi vadí, že Herriot někdy skáče ve vzpomínkách, a tak je v jedné kapitole Helena nedobytná kráska, o kousek dál jeho manželka a o další kousek dál popisuje první rande a pak svatbu. Je to ale jen drobná vada.

Citace: “Co to bylo, ksakru?” ječel. “Co to ksakru bylo? Do prdele, co to jenom bylo?”

“Už je to v pořádku” řekl jsem utíkaje k němu a odolal jsem chuti praštit sebou na zem a válet sudy. “Byl to jen pejsek.”